Hlasy zdí

Ve Valencii mě zaujala časem poznamenaná sytě oranžová zeď – tichý pozůstatek zbouraného domu. Měla jsem pocit, že v sobě ukrývá příběhy, které chtějí být vyslyšeny. Tak vznikly Hlasy zdí. Obraz, v němž se skutečnost prolíná s tím, co lze spíše cítit než vidět. Postavy jsou uzavřené ve svém světě. O čem asi hovoří?